Slogany
Slogany, které nám pomáhají v procesu uzdravení z naší závislosti, představují moudrost vyjádřenou ve zkratce. Slogany patří mezi nástroje našeho uzdravení. V jednoduchosti nám připomínají ty nejpodstatnější věci.
První to důležité
První to důležité je jednoduchý slogan, který nám připomíná, jak je důležité stanovovat si priority. Často se totiž stává, že si v důsledku naší neschopnosti vypořádat se s problémy a úkoly s ohledem na jejich pořadí vytváříme předpoklady pro hromadění napětí. Cítíme se pak provinile a zmateně, když nestíháme plnit to, co bychom chtěli. My však nemůžeme zvládat vše najednou. A na to bychom si měli dávat pozor – na jedné straně nepřehlížet kritické situace, na druhé si pak všímat svých vlastních potřeb. Protože to stejné jsme dělali v naší závislosti. Ignorovali jsme tyto souvislosti a nestarali jsme se o naše zdraví a vztahy, hroutili jsme se pod náporem běžných starostí a utíkali jsme k acting outu. Životní pohoda byla ta tam. Nezapomeňme na to a naučme se novou disciplínu, pracujme se svými prioritami - První to důležité. V každé situaci je alespoň jedna věc, která má přednost, která je významnější. Teprve pak následují ty další. Bez tohoto pohledu budeme jednat chaoticky a ztrácet přehled. Jestliže se naučíme rozlišovat a vybírat to podstatné, co máme dělat, snížíme tak napětí a uvolníme cestu k pokroku v našem uzdravení. Když se soustředíme na své potřeby podle sloganu První to důležité, máme šanci dočkat se skvělých odměn: věci, které uděláme, nás uspokojí, naučíme se čelit problémům a zakusíme skutečné pocity smyslu a hodnoty našich činů. Uleví se nám a dosáhneme poklidu.
Den po dni
Uzdravení se ze zničujících sexuálních návyků se jen zřídkakdy přihodí přes noc. Vyžaduje to trpělivost a odvahu být střízlivý. Mnoho z nás to nikdy nezakusilo a představa časově neomezené abstinence byla hrozná a zdrcující. Myšlenka střízlivosti byla bolestivá, nemožná, nebo někdy jen hrozně nudná. Jakmile jsme realizovali acting out, tak jsme si (ve stavu opilecké lítosti) často říkávali, „Já už to nikdy neudělám, nikdy to nebudu dělat." Není to tak, že bychom v té chvíli nebyli upřímní, ale jen vzácně nám tato upřímnost ukázala cestu, jak z toho ven. Nikdy jsme nebyli schopní jít dál. Při práci na programu uzdravení se proto vyhýbáme velkým prohlášením, které by měly platnost na pořád. Místo toho děláme vše pro dnešní den, děláme to podstatné dnes. Bez ohledu na to, že jsme všemožně sváděni a lákáni. Právě dnes zůstáváme střízliví a nedopustíme acting out. Tento přístup považujeme jako schůdný a uskutečnitelný. Jestliže se v naší závislosti zaměříme pouze na dnešek, na den, který je před námi, jestliže víme, že můžeme požádat o pomoc druhé lidi a naši Vyšší moc, stává se pro nás uzdravení, tento těžký úkol, lépe zvládnutelný.
Žij a nech žít
Je třeba počítat s tím, že čas od času budeme cítit vztek, podrážděnost na druhé lidi v rámci společenství i mimo něj. Nemusí se nám na druhých například líbit, jak pracují na programu, jak přistupují k setkání, co o nás říkají a jak se chovají. Někdy máme také tendenci brát zodpovědnost za druhé na sebe a neumožnit jim tak vypořádat se s důsledky jejich vlastních rozhodnutí, ať už jsou dobrá nebo špatná. Stává se nám, že naskočíme na vlnu odsuzování, pomluv a rychlých soudů. Necháme se tím požírat a významně tak ohrožujeme náš vlastní pocit pohody, který je nezbytný pro naše uzdravení. Dokonce tím ohrožujeme i naši střízlivost. Slogan Žij a nech žít nám připomíná, že je důležité, abychom rozvíjeli respekt, úctu a toleranci jak k druhým, tak sami k sobě. Učí nás zaměřit se v prvé řadě na svůj vlastní život a nestarat se přes míru o životy druhých; nesnažit se nést břemena druhých a místo toho se soustředit na to vlastní. Pečovat a starat se o sebe, protože to jsme v naší závislosti nejvíce zanedbávali. Učí nás, abychom před sebou viděli na náš hlavní cíl – uzdravit se z návykového sexuálního chování. Dvanáctá tradice nám připomíná, abychom kladli principy nad osobnosti. V Třetím kroku jsme vybídnuti, abychom případné obtíže a neshody s druhými odevzdali Vyšší Síle, jak jí my sami rozumíme. Čtvrtý krok nás vede k přijetí osobní zodpovědnosti za naše pocity a našeho vlastního podílu na různých situacích. Modlíme se za poklid, abychom přijali věci, které nemůžeme změnit. Na základě svědectví dlouhodobě střízlivých víme, že po delším čase střízlivosti se nám podaří rozvinout své zájmy a aktivity, které nás uspokojí a naplní štěstím a radostí. Stane se pak méně pravděpodobné, že se nás bude dotýkat to, co o nás druzí říkají či co dělají. Uplatňování tohoto důležitého nástroje Žij a nech žít v našich životech je klíčem k poklidu.
Nechej být a předej Bohu
Když se nám zdá, že je v životě už tolik věcí, které nejsme schopní zvládnout. Když si myslíme, že nic se nevyvíjí tak, jak bychom chtěli. Když nevíme, jak si s něčím poradit, co pro to udělat a jak se rozhodnout. Když nás naše pocity vedou zpět k našemu návykovému sexuálnímu chování, stále se můžeme obrátit na naši Vyšší Sílu, která nám může navrátit naše duševní zdraví. Požádat Ji o pomoc, pustit starosti z ruky a odevzdat je Bohu, jak mu rozumíme my sami. Můžeme zde použít Modlitbu Třetího kroku a modlit se dle svého vyznání, někteří z nás si pro tento účel vytváří své vlastní speciální modlitby. Není důležité, jaká slova použijeme. V prvním Kroku našeho programu jsme si přiznali, že jsme bezmocní vůči naší závislosti. Tento slogan nám to připomíná. Odráží naše touhy ovládat svůj život a životy druhých, ať to stojí, co to stojí. Odráží zatvrzelost našich myslí, situace, ve kterých si odmítáme připustit, že již nemáme věci pod kontrolou. Tento slogan nám říká, že než abychom dále zbytečně plýtvali časem a energií na záležitosti, které stejně nejsme schopni nyní vyřešit, je lépe s důvěrou odevzdávat naše problémy, ať už malé nebo velké, do Božích rukou. Tento slogan nás vybízí k zastavení, k uvolnění našeho napětí, k čemuž jsme doposud používali různá sexuální chování. Tím, že pustíme své starosti z ruky a odevzdáme je Síle vyšší než jsme my sami, se nestáváme pasivními lidmi, kteří jen čekají, co se stane. Těmi jsme byli ve své závislosti. Je to přesně naopak. Aktivně se účastníme děje, jehož smyslem je nahradit napětí a strach klidem a důvěrou. Beze strachu můžeme čekat na odpovědi na naše otázky, které k nám přijdou v ten pravý čas, protože víme, že na ně již nejsme sami, že je zde Síla vyšší než my a ta nám pomůže, když si o tuto pomoc řekneme.
Pokrok ne dokonalost
Někdy se nám zdá, že proces uzdravení nikam nespěje, že stojíme na místě, že se nic nemění. Všechno jde tak pomalu, vleče se. Někdy máme pocit, jako bychom udělali jeden krok vpřed a dva kroky vzad. Když pak přijde uklouznutí či acting out, cítíme ohromnou beznaděj a zoufalství, které mohou přerůst až v malomyslnost. Sužují nás pak myšlenky, že se nám vlastně vůbec nic nepodařilo, že to nemá cenu. Avšak většina z nás dospěla k opačnému poznání. Slogan Pokrok, ne dokonalost ve zkratce vyjadřuje, že práce na vlastním sebepřijetí patří k nejdůležitějším okolnostem, které náleží k našemu uzdravení. I když upadneme, nemá smysl se trýznit nedokonalostí, nýbrž vyhodnotit dosavadní pokrok. Když se poohlédneme nazpět a rekapitulujeme proces našeho uzdravení, obvykle můžeme poukázat na určitý pozitivní růst. Je třeba mít na paměti, že jen těžko můžeme změnit návyky, které jsme si vytvářeli léta. Nemáme v ruce žádný kouzelný proutek. Se sebepřijetím také souvisí skutečnost, jak na sebe nahlížíme v rámci společenství. Platí, že základním předpokladem je čestnost a poctivost ve vztahu k sobě i druhým. Současně se však snažíme vyhýbat zbytečným soudům nad sebou či druhými. Nikdo nebude růst v atmosféře kritiky. Abstinovat od nutkavého sexuálního chování jde jednou rychlým tempem, jindy se zase dlouhotrvající střízlivost dostavuje až v průběhu času, s falešnými starty. Pokrok, ne dokonalost je tedy slogan, které nás učí přijímat jak vlastní nedokonalost, tak i nedokonalosti kolem nás.
Jde to snadno
Mnohým z nás se po příchodu do SAA stalo, že se stejnou vervou, s jakou plýtvali životními silami v závislosti, se vrhli do práce na programu uzdravení. Otočili jsme o sto osmdesát stupňů. Začali jsme prohlašovat, co vše chceme udělat v rámci programu a jak už se nikdy nevrátíme ke starým návykům. Kombinace demoralizace a naděje na lepší budoucnost v nás probudila zápal, s nímž jsme vystupovali proti nezdarům, se kterými jsme se na cestě setkávali. Když se okolnosti z nejrůznějších důvodů nevyvíjely tak, jak jsme očekávali, reagovali jsme na to zvýšením našeho úsilí ve snaze překonat tyto překážky. Často jsme postrádali trpělivost a snažili se věci lámat přes koleno. Pokračovali jsme v tomto vyčerpávajícím a ubíjejícím způsobu života a není divu, že mnoho z nás tak dospělo k acting outu. Tento slogan neříká, že by dobré úmysly, snaha a úsilí věnované uzdravení nepřinášely ovoce, pouze konstatuje, že mírnost v těchto věcech má stejnou váhu. Jde to snadno, když v našem uzdravení nebudeme za každou cenu tlačit na pilu, když předáme naši vůli Síle větší, než jsme my sami. Dlouhodobě střízliví vyprávějí, že nemusíme dělat věci vždy tím nejnamáhavějším způsobem. Někdy totiž nemusíme dělat vůbec nic. Nemusíme vyřešit každý problém, který je před námi. Můžeme se zastavit, uvolnit se a zpomalit; důvěřovat programu, který funguje. Vždyť uzdravení je celoživotní proces a je nepravděpodobné , že růst významně urychlíme vlastními silami. Tento slogan nás vyzývá k mírnosti při řešení dennodenních starostí, ať už malých či velkých. Když něco nejde složitě, často to jde jednoduše. Místo ještě usilovnější práce si můžeme dát na nějaký čas pauzu a celou situaci znovu přehodnotit. Může to trvat pár hodin, může to trvat pár dnů. Důležité je získat odstup, nadhled, novou perspektivu a věci pak budou lépe zvládnutelné. Jde to snadno.
I tohle přejde
I ve střízlivosti na nás mohou čekat a zpravidla čekají nejrůznější pokušení a nástrahy. Navzdory veškerým opatřením, kterých jsme byli schopni, mohou přijít chvíle a situace, kdy cítíme, že nás naše pocity vedou nesprávným směrem. Přijdou okamžiky, kdy cítíme úzkost, strach a hněv. Probouzí se v nás silné bažení, objevuje se touha po acting outu, která nás stravuje. Nejenom v těchto krizových situacích nám může pomoci poselství sloganu I tohle přejde. Co nám říká? Vše je jen dočasné! Za hodinu, dvě může být po všem, naše pocity se mohou změnit, chuť přejde, naléhavé symptomy odezní. Neměli bychom zbytečně propadat panice, ale naučit se správně reagovat. Využít nástroje našeho společenství. Zavolat sponzorovi či jinému členu, obrátit se o pomoc na Vyšší Sílu, jít na procházku či se pustit do fyzické aktivity, kterou budeme vědomě vykonávat, či do některé z dalších možností. To stejné pak platí i pro jiné náročné životní situace. Můžeme někoho ztratit, přijít o práci, peníze, z rozličných důvodů cítit, že jsme na dně. Ale i v těchto situacích se můžeme zastavit a vzpomenout si na tento slogan, který nás upozorňuje na zkušenost, že to, co zpočátku vypadá velmi špatně, může nakonec dopadnout zcela opačně. Nepříznivé věci se zkrátka časem mění, často jinak, než očekáváme nebo si přejeme. Cítili jsme se lépe před tím, než nastaly, budeme se znovu cítit lépe i poté, co přejdou – zkrátka I tohle přejde.
Buď pozitivní
Na začátku naší střízlivosti stálo bolestné přiznání si těch návykových sexuálních chování, které nás naplnily hanbou a strachem a od kterých jsme byli odhodlaní abstinovat. Zaměřovali jsme se na to, co nám způsobovalo obtíže a co bylo těžko zvládnutelné. Mnozí z nás v těchto situacích pak nebrali na zřetel pestrost cest, v nichž se projevovala jejich střízlivost, přehlíželi své všednodenní úspěchy a propadali dále sebelítosti a sebenenávisti. Tento slogan nám tedy připomíná, že nesmíme zapomenout na to pozitivní, co děláme a co nám pomáhá, upozorňuje nás na to, abychom soucítili sami se sebou a byli přátelští sami k sobě. Spolu se svým sponzorem tak můžeme pravidelně probírat, co dobrého se nám děje v rámci našeho programu uzdravení. Sdílet pozitivní změny, které pociťujeme na sobě a v našich životech. Žádný úspěch není tak malý, abychom ho nemohli sdílet. Každý pozitivní krok je krokem, který nás přibližuje k lepšímu životu. Toto vědomí v sobě musíme povzbuzovat a ne se litovat, uzavírat se do sebe a nenávidět se. Když mluvíme s ostatními závislými, ať už po telefonu, nebo po setkání, je pro nás užitečné soustředit se v tom, co slyšíme, na to pozitivní, na úspěchy druhých. Stejně jako můžeme i my dát druhým velký dar tím, že jim připomeneme jejich úspěchy a pokroky.
H.A.L.T. (Hladový, nAštvaný, osaměLý, uTahaný)
Akronym HALT nám připomíná, abychom nebrali na lehkou váhu a reagovali na situace, kdy budeme příliš hladoví, naštvaní, osamocení a unavení. V těchto případech se stáváme zranitelní, vytváříme živnou půdu pro bažení a acting out a je ohrožena naše střízlivost. Slogan HALT je však nejenom o prevenci relapsu, ale uvozuje situace, kdy jsme náchylní vzdálit se od našeho programu. Součástí uzdravení je tedy naučit se dávat pozor a intuitivně vnímat vnitřní signály, které nám říkají, že se s námi něco děje, že možná zanedbáváme své přirozené potřeby. Tento slogan nás vede k tomu, abychom zavčas reagovali takovým způsobem, který posílí naši abstinenci a klid. Mám dostatečné množství spánku? Nejsem příliš dlouho osamocený, neizoluji se? Nezanedbávám jídlo? Dopřeji si odpočinek nebo jsem v práci od rána do večera?