Naše závislost
Pro nás, kteří jsme si přiznali naši bezmocnost vůči našemu návykovému sexuálnímu chování, je to v první řade jedinečná a bolestná zkušenost, navýsost osobní a intimní záležitost, která nejenom naše životy, postupně či rychle, obrátila na ruby.
„Před příchodem do SAA mnohým z nás nebylo známo, že tento náš problém měl jméno. Všichni jsme věděli, že jsme nemohli ovládat naše sexuální chování. Sex pro nás představoval poutavou cestu životem. Ačkoliv naše příběhy byly rozdílné v detailech, náš problém byl stejný. Byli jsme závislí na sexuálním chování, k němuž jsme se neustále vraceli bez ohledu na následky. Závislost na sexu je nemoc, která ovlivňuje mysl, tělo i duši. Je progresivní. S ní spojené chování a její následky se obvykle časem více a více zhoršují. Zažíváme ji jako nutkání, jako potřebu, která je silnější než naše vůle odolávat, a jako posedlost, která se projevuje zaobíráním se sexuálním chováním a fantaziemi. V SAA toto naše návykové sexuální chování nazýváme jako acting-out.“ (Anonymní sexholici, strana 3)
Sexuální závislost může zahrnovat širokou paletu praktik a projevů. Realizovali jsme náš acting out mnoha rozličnými způsoby. Někteří z nás měli potíže s jedním, jiní s více nežádoucími projevy takového chování. Na počátku mohla být nutkavá masturbace, užívání pornografie, či emoční závislost na vztahu, na konci pak čím dál tím více nebezpečné chování.
„Zápasili jsme s promiskuitou, anonymní sexem, nutkavou masturbací, ničivými vztahy, posedlostí milostnými vztahy, nevěrou, obsedantním fantazírováním, cybersexem, nutkavým užíváním pornografie včetně internetové pornografie, nadměrným strachem ze sexu či vyhýbáním se mu, prostitucí či využíváním služeb prostitutek, nutkavou potřebou převlékat se do šatů opačného pohlaví, telefonním sexem, voyeurismem, exhibicionismem, sexem na veřejných místech, nevhodným dotýkáním, sexuálním napadáním či obtěžováním, sodomií a dalšími chováními, které pro nás představovaly nebezpečí – fyzicky, právně, citově nebo duchovně – a zranění pro ostatní.“ (Anonymní sexholici, strana 4)
Acting out měnil naše pocity a vědomí a tento změněný stav jsme považovali za velmi žádoucí. Posedlost a rituály s tím spojené, se staly pevnou součástí toho, po čem jsem bažili. Usilovali jsme znovu a znovu o toto návykové „blaho“. Upřednostňovali jsme jej před jinými aktivitami, čímž jsme se připravili o obrovské množství energie. Naše nutkání pro nás bylo mnohdy silnější a důležitější než naše základní potřeby jako jídlo, pití, spánek či bezpečí. Díky němu jsme zanedbávali naše závazky vůči blízkým, přátelům, práci či škole. Tato nutkavá touha byla pro nás neodolatelná, neustále přítomná a neukojitelná.
BEZMOCNOST VŮČI NÁVYKOVÉMU SEXUÁLNÍMU CHOVÁNÍ.
NÁSLEDKEM JE NEOVLADATELNOST NAŠICH ŽIVOTŮ.
POCITY HANBY, BOLESTI A SEBENENÁVISTI.
NESPLNĚNÉ SLIBY A NEÚSPĚŠNÉ SNAHY PŘESTAT S ACTING OUTY.
ZAOBÍRÁNÍM SE SEXEM VEDE K RITUÁLU.
PROGRESIVNÍ ZHORŠENÍ A NEGATIVNÍ DŮSLEDKY.
Čím více jsme toužili po acting outu, tím více nás tato nutkavá potřeba sužovala. Ale jakmile jsme již dosáhli svého cílem, dostali naši „dávku“, necítili jsme se uspokojení, ba naopak. Oč více jsme unikali – do světa našich fantazijních představ a tužeb, a realizovali sexuální acting outy, o to více jsme tyto úniky potřebovali. Těmito úniky před svými pocity jsme do značné míry ztratili schopnost vyznat se sami v sobě. Kvůli závislosti jsme ztráceli stále více z našich životů. Stálo nás to čas, peníze, vztahy, naše zdraví, zaměstnání, a někdy dokonce i naši svobodu, když jsme jednali za hranou zákona. Důsledky závislosti nás přesto nepřiměly zastavit či omezit naše nenasytné bažení po acting outech. Mysleli jsme si totiž, že máme celou věc pod kontrolou a můžeme kdykoliv přestat. Avšak čím více jsem se pokoušeli ovládat naše chování, tím horší to bylo. Zahanbení, plní studu, znechucení a sebenenávisti jsme se o to pokoušeli nesčetněkrát. Věřili jsme, že stačí pouze naše pevná vůle. Jenomže se ukázalo, že náš návyk byl již silnější než my a naše chování se stalo o to více neovladatelným a vedlo k ještě větší demoralizaci. Nepomohly prosby ani výhrůžky lidí v našem bezprostředním okolí. Před ostatními jsme stále vystupovali jako sebevědomí a sebejistí lidé. Své skutečné vnitřní prožitky jsme ale všemožně popírali jak před sebou, tak před těmi, kteří o nás měli starost. Namísto toho jsme nadále žili rozpolcený dvojí život naplněný hrůzou z odhalení našeho tajemství a sebeklamem plným lžím pro sebe i naše okolí.
Jenže výsledek byl stále a stále tentýž. Nevyhnutelně jsme se stali otupělými lidmi, naplnění hanbou a strachem. A tak jsme začali navštěvovat setkání SAA a pracovat na dvanáctikrokovém programu. Poznali jsme velmi mnoho příslibů a očekávání, s nimiž lidé přicházejí do SAA a které je motivují k práci na programu. Tím nejdůležitějším příslibem je, že v programu uzdravení najdeme duchovní řečení pro naše návykové sexuální chování; řešení, které funguje.
Níže uvedené přísliby pocházejí z Velké knihy Anonymních alkoholiků, která mimo jiné poskytuje podrobné informace pro práci na programu uzdravení. Přísliby, které zde uvádíme, souvisejí s prací na Devátém kroku a pochopitelně to není vyčerpávající výčet. Na dobrodružné cestě uzdravení jsme jich našli daleko více.
- Poznáme novou svobodu a nový pocit štěstí.
- Přestaneme litovat minulost a přát si za ní zavřít dveře.
- Porozumíme tomu, co je to klid a pocit vnitřního míru.
- Bez ohledu na to, jak hluboko jsme klesli, rozpoznáme, jak a kde může naše vlastní zkušenost prospět druhým.
- Zmizí náš pocit neužitečnosti a sebelítosti.
- Přestaneme usilovat jen o sebe a získáme zájem o své bližní.
- Sobectví se vytratí.
- Celý náš postoj a pohled na život se změní.
- Opustí nás strach z lidí a ekonomické nejistoty.
- Intuitivně budeme vědět, jak se chovat v situacích, které nás kdysi mátly.
- Náhle si uvědomíme, že Bůh pro nás činí to, co jsme sami pro sebe nikdy nemohli udělat.
- Jsou to sliby přehnané? Nemyslíme. Nepřestávají se naplňovat, někdy rychleji, někdy pomaleji, ale vždy se uskuteční, jsme-li ochotni pro to pracovat.